• Vakcinace koček
  • Vakcinace psů
  • Odčervení pes & kočka
  • Vakcinace a odčervení králíků a fretek
  • Péče o březí kočku
  • Péče o březí fenu
  • Rady k porodu
  • Ošetření proti ektoparazitům
  • Kastrace koček a kocourů
  • Cestování s kočkou k veterináři
  • První pomoc při otravách
  • Péče o zvíře před a po chirurgickém zákroku

needle-31827_640

Vakcinace koťat a dospělých koček

Koťata získávají malé množství protilátek od matky prostupem přes placentu a pak především mlezivem v období 24 hodin po narození. Tyto protilátky udržují vysoké hladiny v krvi přibližně do 8 týdnů věku a poté postupně klesají. S očkováním proto začínáme asi v devíti týdnech stáří kotěte. První vakcinace může být ještě  likvidována zbytky mateřských protilátek. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 21 dní, kdy již u kotěte žádné mateřské protilátky nejsou.

Konkrétní vakcinační schéma pro vaši kočku určí veterinární lékař na základě jejího zdravotního stavu, věku a prostředí, ve kterém se pohybuje.

Vakcinaci provádíme pouze u zcela zdravých koček, které jsou před očkováním důkladně klinicky –  případně dle potřeby i laboratorně – vyšetřeny. Ideální je týden před vakcinací kočičku odčervit.

Základní vakcinační schéma koťat a dospělých koček

9 týdnů věku – první očkování
12 týdnů věku – první přeočkování
vždy po 1 roce – roční přeočkování
vždy po třech letech – očkování proti vzteklině

Choroby, proti kterým je možné kočku očkovat

PANLEKOPENIE – „kočičí mor“
Projevuje se nechutenstvím, zvýšenou teplotou, zvracením, krvavými průjmy, mohou se vyskytnou nervové příznaky, např. problémy s udržením rovnováhy, třes svaloviny. U dospělých koček může onemocnění způsobit potraty, porody mrtvých koťat, popř. sterilitu.

VIROVÁ RHINOTRACHEITIDA A KALICIVIRUS – komplex kočičí rýmy
Pod pojem kočičí rýma je zahrnována infekce kalicivirem a herpesvirem. Toto onemocnění se vyskytuje i u koček chovaných pouze v domácnosti a je poměrně časté. Není smrtelné, ale má chronický charakter. Objevují se výtoky z očí, z nosu, kýchání, někdy i vředy v dutině ústní nebo kožní projevy. I po vyléčení nemocného zvířete často zůstávají následky ve formě poškození nosní sliznice a každá banální infekce nebo zatížení vyvolává výtoky z nosu.

VZTEKLINA

Je to smrtelné onemocnění přenosné na člověka. Příznaky vztekliny jsou velmi proměnlivé. Nemoc se přenáší slinami nakažených zvířat a manipulací s uhynulými těly. Projevuje se především jako zvýšená slinivost a agresivita, ztráta plachosti, ochrnutí a nemohoucnost.
U koček není na rozdíl od psů vakcinace vyžadována zákonem.

KOČIČÍ LEUKÉMIE – FeLV

Vakcinují se pouze kočky, které neprodělaly nebo neprodělávají toto onemocnění. Vzhledem k inkubační době, která může trvat i několik let, je vhodné před první vakcinací provést test z krve. Vakcinaci provádíme nejdříve od 9 týdne stáří, přeočkování asi za 3 týdny.
Dospělá zvířata se po první vakcinaci musí také přeočkovat za 3 týdny a dále vždy po 1 roce již jen jednorázově. Onemocnění se přenáší slinami, močí a krví. Projevuje se anemií, ztrátou tělesné hmotnosti, průjmem, opakujícími se chronickými infekcemi. U koťat je to především slábnutí, zvýšená tělesná teplotou a žloutenka.

CHLAMYDIÓZA

Onemocnění se projevuje podobně jako komplex kočičí rýmy, tj. záněty spojivek, výtoky z očí, z nosu a kýcháním. Je popisován přenos na člověka, zejména u imunitně oslabených jedinců.

INFEKČNÍ PERITONITIS – FIP

Očkovat proti FIP je možno jen kočky zcela zdravé, zkontrolované testem. Vakcinace je možná od 16 týdnů stáří s přeočkováním za 3 – 4 týdny. Další revakcinace jsou jedenkrát ročně. Aplikace se provádí vkapáváním vakcinačního roztoku do nosu. Onemocnění se může projevovat tzv. mokrou formou, kdy dochází ke vzniku vazké tekutiny zejména v dutině břišní a dutině hrudní, nebo suchou formou, kdy dochází ke vzniku útvarů naplněných hnisem na orgánech dutiny břišní.

LYMSKÁ BORELIÓZA – B

Je to závažné bakteriální onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty. Mezi klinické příznaky patří horečka, nechutenství, apatie, bolesti kloubů, zvětšené mízní uzliny, někdy také kožní změny na místě přisátí klíštěte, a nervové příznaky.Vakcinace proti této chorobě je vhodná zejména v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a to u koček, které se často pohybují venku v přírodě nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům.

DERMATOFYTÓZY

Je to vakcinace proti plísňovým onemocněním. Vakcinaci lze provádět jak preventivně, tak léčebně. Proti dermatofytům je vhodné očkovat hlavně dlouhosrsté kočky, protože v jejich srsti se téměř vždy nacházejí spory plísní. V případě oslabení jedince stresem, nemocí, březostí nebo porodem se kožní problémy mohou projevit v plné šíři.

Alergické reakce na vakcínu

Na vakcinaci se v některých případech může stejně jako u člověka vyskytnout alergická reakce. Nejčastěji se setkáváme s otoky obličeje, kopřivkou, únavou, zvýšenou teplotou a nechutenstvím. Mezi velmi závažné reakce, které se však naštěstí vyskytují pouze minimálně, patří ihned po aplikaci injekce kolaps způsobený náhlým snížením krevního tlaku, tzv.anafylaktický šok. Setkáváme se s ním však opravdu velmi ojediněle.

Ideální je mít kočku po vakcinaci minimálně dvě hodiny pod dohledem, nepouštět ji ven a v případě jakýchkoli problémů kontaktovat veterinárního lékaře.

needle-31827_640

Vakcinace štěňat a dospělých psů

Štěňata získávají malé množství protilátek od matky prostupem přes placentu a pak především mlezivem v období 24 hodin po narození. Tyto protilátky udržují vysoké hladiny v krvi štěněte přibližně do 6 týdnů věku a poté postupně klesají. Po šestém týdnu věku proto začínáme s vakcinací. První vakcinace však může být ještě likvidována zbytky mateřských protilátek a tím vzniká tzv. imunitní okno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 21 dní, kdy již u štěněte žádné mateřské protilátky nejsou. U štěňat se provádí vícenásobné očkování, protože imunitní systém štěněte je vyzrálý až po dvanáctém týdnu věku.

Konkrétní vakcinační schéma pro vašeho pejska určí veterinární lékař na základě jeho zdravotního stavu, věku a prostředí ve kterém se pohybuje.
Vakcinaci provádíme pouze u zcela zdravých psů, kteří jsou před očkováním důkladně klinicky a případně i laboratorně vyšetřeni. Ideální je, pokud je pejsek týden před vakcinací odčerven.

Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů

6 – 9 týdnů věku – první očkování (DHPPi)
8 – 12 týdnů věku – první přeočkování  (DHPPiL)
12 – 16 týdnů věku –  druhé přeočkování (DHPPiL+R)
vždy po 1 roce přeočkování (DHPPiL)
vždy po třech letech přeočkování vztekliny

Choroby, proti kterým je možné psa vakcinovat

PSINKA – D

Velmi nebezpečné virové onemocnění objevující se ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová forma navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy – ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve objevuje horečka, pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata.

INFEKČNÍ ZÁNĚT JATER – H

Onemocnění postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivostí břicha, průjmem a zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit i krváceniny na sliznicích.

PARVOVIRÓZA – P

Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.

PARAINFLUENZA – Pi

Je to infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduchu.
Onemocnění, jinak zvané psincový kašel, se zpočátku  projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou. Druhotné bakteriální komplikace mohou později postihnout i plíce a způsobit jejich zánět.

LEPTOSPIRÓZA – L

Jedná se o bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata, hlavně potkani. Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní  příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověka a jsou vysoce nakažlivé.

VZTEKLINA – R

Je smrtelné onemocnění přenosné na člověka. Příznaky vztekliny jsou velmi proměnlivé. Nemoc se přenáší slinami nakažených zvířat a manipulací s uhynulými těly. Projevuje se především jako zvýšená slinivost a agresivita, ztráta plachosti, ochrnutí a nemohoucnost. U psů je očkování proti vzteklině povinné od dokončeného třetího měsíce věku s povinnou každoroční revakcinací.

KORONAVIRÓZA – C

Jde  o méně závažné akutní průjmové onemocnění. Vyskytuje se zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech. Přenáší se trusem infikovaného jedince. Vakcinace nepatří do základního vakcinačního schématu, po první vakcinaci následuje revakcinace za 3 týdny a dále vždy po jednom roce.

INFEKČNÍ LARYNGOTRACHEITIDA

Tato nemoc se přenáší kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením. Vakcína podávaná formou tekutiny aplikované na nosní sliznici účinkuje až devět měsíců. Tato vakcinace nepatří do běžného vakcinačního schématu, ale pokud Váš pejsek chodí na výstavy, cvičáky nebo pobývá v hotelích pro psy, lze očkování doporučit.

TETANUS
Onemocnění vyvolává toxin produkovaný při růstu bakterie Clostridium tetani. Zvíře nebo člověk se nakazí oděrkami nebo poraněním, do kterého proniknou spory této bakterie. Projevuje se zpočátku topornou chůzí, tuhnutím končetin. Později se přidávají nepřiměřené reakce na světlo a zvuky a ulehnutí s křečovitě napnutými končetinami. Pokud se léčba nezapočne včas, je toto onemocnění téměř vždy smrtelné. Vakcinaci doporučujeme u loveckých a pracovních plemen psů, popř. u psů, kteří se vyskytují ve společnosti koní.

LYMSKÁ BORELIÓZA – B

Je to závažné bakteriální onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty. Mezi klinické příznaky patří horečka, nechutenství, apatie, bolesti kloubů, zvětšené mízní uzliny, někdy také kožní změny na místě přisátí klíštěte a nervové příznaky. Vakcinace této choroby je vhodná zejména v oblastech se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění, a to u psů, kteří se často pohybují v lese, nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům.

Alergické reakce na vakcínu

Na vakcinaci se v některých případech může stejně jako u člověka vyskytnout alergická reakce. Nejčastěji se setkáváme s otoky obličeje, kopřivkou, únavou, zvýšenou teplotou a nechutenstvím. Mezi velmi závažné reakce, které se však naštěstí vyskytují pouze minimálně, patří ihned po aplikaci injekce kolaps způsobený náhlým snížením krevního tlaku, tzv.anafylaktický šok. Setkáváme se s ním však opravdu velmi ojediněle.

Ideální je mít psa po vakcinaci minimálně dvě hodiny pod dohledem, vynechat dlouhé procházky a pracovní zátěž a v případě jakýchkoli problémů kontaktovat veterinárního lékaře.

worm-305388

 Odčervení psa

S odčervováním začínáme u štěňátek mezi druhým a třetím týdnem věku.
Do třech měsíců jim podáváme odčervovací prostředek každých čtrnáct dní, poté stačí aplikace každý měsíc až do dosažení stáří půl roku.

Další ošetření provedeme v devíti a ve dvanácti měsících.

Dospělé psy odčervujeme dvakrát ročně.

V případě přítomnosti parazitů v trusu po odčervení zopakujeme aplikaci léčiv znovu ještě po dvou týdnech.

Odčervení kočky

S odčervováním začínáme u koťátek mezi druhým a třetím týdnem věku.
Do třech měsíců jim podáváme odčervovací prostředek každých čtrnáct dní, poté stačí aplikace každý měsíc až do dosažení stáří půl roku.

Další ošetření provedeme v devíti a ve dvanácti měsících.

Dospělé kočky žijící pouze v bytě odčervujeme dvakrát do roka, mají-li však možnost chodit ven, pak čtyřikrát za rok. Jsou-li kočky v kontaktu s malými dětmi nebo loví-li myši, potom je možné podávat odčervovací prostředek i častěji.

V případě přítomnosti parazitů v trusu po odčervení zopakujeme aplikaci léčiv znovu ještě po dvou týdnech.

Prevence králík a fretka

I u těchto druhů zvířat se můžeme setkat s nebezpečnými převážně virovými onemocněními, jejichž léčba je velice obtížná a v mnohým případech nemožná. Z tohoto důvodu doporučujeme proti těmto nemocem vakcinaci.

KRÁLÍCI

Odčervení

Z vnitřních parazitů jsou králíci citliví zejména na kokcidie. Nejčastější problémy bývají u mladých králíčat. Proto doporučujeme vyšetřit jejich trus před prvním očkováním nebo při potížích typu průjmů. Léčba je pak již poměrně snadná a její úspěšnost je vysoká. V některých případech se mohou vyskytovat i další střevní parazité, které lze snadno odhalit vyšetřením trusu a následně léčit.

Mor králíků

Mor je virová nákaza s krátkou inkubační dobou, která způsobuje zánět plic. Nemoc se šíří přímým kontaktem mezi králíky nebo prostřednictvím bodavého hmyzu. Může se tedy nakazit i králík, kterého chováte samostatně. Mladí králíci jsou do věku 4 až 10-ti týdnů vůči nemoci odolní, citlivá jsou až starší zvířata. Při nákaze je léčba pouze podpůrná, lze použít očkování ke snížení úmrtnosti, avšak prognóza je celkově špatná. Králík se udusí. Prevencí je očkování.

Myxomatóza

Jedná se opět o virové onemocnění. Příznaky se projeví za cca 5 dní po nakažení. K přenosu dochází přímým kontaktem mezi zvířaty a pomocí krev sajícího hmyzu. Objevují se otoky víček, pysků, výtok z čenichu a očí a změny na kůži na různých místech těla. Léčba je stejně jako u moru pouze podpůrná s tím, že prognóza onemocnění je ve většině případů špatná. Nemoc způsobuje výrazné zhoršení imunity a králíci obvykle umírají na sekundární bakteriální infekci. Prevencí je očkování, které lze provést i při propuknutí příznaků.

Na naší klinice používáme dva typy kombinovaných vakcín proti moru a myxomatóze.

1) Vakcínou Pestorin-Mormyx je možné vakcinovat od 10- ti týdnů věku, s revakcinací za 14 dní, v případě nepříznivé nákazové situace od 6-ti týdnů věku s přeočkováním za 4 týdny. Pravidelné přeočkování je pak každých 6 měsíců.

2) Vakcína Nobivac Myxo RHD se aplikuje od věku 5- ti týdnů. Přeočkování je pak 1x za rok. Není možné jí očkovat zvířata dříve vakcinovaná jinými vakcínami nebo ta, která prodělala v minulosti nákazu myxomatózou. Nedoporučuje se též pro očkování chovných samců králíků.

Pasterelóza

Bakteriální onemocnění způsobující problémy dýchacích cest, s výraznými výtoky z čenichu. K přenosu dochází kontaktem s nakaženým jedincem, přenáší ji i myši. Léčbu antibiotiky je nutné zahájit ihned, s každým zpožděním narůstá nebezpečí dalších komplikací a prognóza se zhoršuje. Prevencí je očkování.

Vakcinaci proti pasterelóze domlouváme v případě zájmu s klienty individuálně.

FRETKY

Odčervení

U fretek se občas setkáváme s kokcidiemi a giardiemi. Tito parazité se však nevyskytují často, proto před pravidelným odčervováním dáváme přednost vyšetření trusu a léčbu provádíme pouze při pozitivním nálezu. Terapie je snadná a její úspěšnost je vysoká.

Vzteklina

Fretky jsou stejně jako například psi nebo kočky citliví k nákaze virem vztekliny. K přenosu dochází slinami při pokousání. Inkubační doba je jeden měsíc. Projevuje se pak zejména paralýzou a křečemi. Při vážném podezření na vzteklinu je zvíře nutné utratit, jelikož hrozí nákaza člověka. Prevencí je očkování, které je v České republice ze zákona u fretek povinné. Vakcinace se provádí od věku tří až čtyř měsíců.

Na naší klinice používáme vakcínu Rabisin, která se očkuje od věku 3 až 4 měsíců, přeočkovává se první rok od aplikace po roce a dále pak 1x za 3 roky.

Psinka

Jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění fretek je psinka. Jedná se o virózu, která se přenáší nejen přímým kontaktem zvířat, ale i slinami, močí nebo trusem. Domů si tak nákazu můžete přinést např. i z venku na obuvi. Inkubační doba onemocnění je 7 dnů až 2 měsíce. Projevy jsou různé, od výtoků z čenichu, přes změny na kůži až po vznik křečí. Hlavním mechanismem je celkové poškození lymfatických tkání a následně dalších orgánů. Léčba je podpůrná, lze využít také hyperimunní séra, přesto však úmrtnost dosahuje většinou 100%. Prevencí je vakcinace.

Na naší klinice používáme vakcíny Nobivac DP. První očkování je ve stáří 6 až 8 týdnů, přeočkování pak ještě dvakrát po čtyřech týdnech.

U ostatních běžně chovaných drobných savců jako jsou morčata, potkani, osmáci a další se žádná očkování neprovádějí.

cat-46692Březí kočka a péče o ni

Březost kočky trvá průměrně 63 dní, s mezními hodnotami 58 – 68 dní. Ultrasonografickým vyšetřením jsme schopni zjistit březost cca 24. den od krytí.

Vakcinace a odčervení

Na vakcinaci bychom měli myslet již před krytím. Každoroční vakcinační schéma je potřeba vyřešit buď před plánovaným krytím nebo s očkováním počkat až do doby, kdy poprvé očkujeme koťata. Pokud má kočička volný přístup ven a nejsme si tedy její březostí jisti, raději o tom uvědomíme veterinárního lékaře a očkování odložíme až do doby, než březost ultrasonograficky vyloučíme.
Před krytím se také doporučuje nechat kočce vyšetřit trus na přítomnost parazitů nebo ji preventivně odčervit. Další odčervení provádíme třetí týden po porodu společně s koťaty. Odčervování během březosti je vhodné pouze pomocí přípravku Stronghold ve formě spot on. U toho byly provedeny klinické studie a ověřena bezpečnost jak pro kočku, tak pro vyvíjející se plody. Ostatní preparáty vhodné nejsou.

Denní režim a výživa

Během březosti není vhodné s kočkou cestovat a vystavovat ji zbytečně stresu. Samozřejmostí je i vynechání výstav. Jinak kočce ponechte pohybový režim, na který je zvyklá. V pokročilé fázi březosti ji však nenuťte skákat, jestliže sama nechce.

Více než kdy jindy v tomto období platí, že kvalitní výživa je základ. Ideální je krmení granulemi, existují speciální receptury pro březí a kojící kočky. Krmení je možné ponechat k dispozici po celý den, pokud je tak kočka navyklá. Pokud je kočka zvyklá jíst dvakrát denně, je dobré ve druhé polovině březosti zvýšit počet krmných dávek na tři až čtyři.

 

dog-156947_1280

Březí fena a péče o ni

Březost feny trvá průměrně 63 dní, s mezními hodnotami 58 – 70 dní. Ultrasonografickým vyšetřením jsme schopni zjistit březost cca 24. den od krytí.

Vakcinace a odčervení

Na vakcinaci bychom měli myslet již před krytím. Každoroční vakcinační schéma je potřeba vyřešit buď před plánovaným krytím nebo s očkováním počkat až do doby, kdy poprvé očkujeme štěňata.

Před krytím se také doporučuje nechat feně vyšetřit trus na přítomnost parazitů nebo ji preventivně odčervit. Další odčervení provádíme druhý týden po porodu společně se štěňaty. Odčervování během březosti je vhodné pouze pomocí přípravku Stronghold ve formě spot on. U tohoto byly provedeny klinické studie a ověřena bezpečnost jak pro fenu, tak pro vyvíjející se plody. Ostatní preparáty vhodné nejsou.
Problémem při chovu psů může být herpesviróza. Jedná se o virové onemocnění, které způsobuje potraty, narození slabých a máloživotných štěňat nebo jejich úhyn. Proti tomuto onemocnění je k dispozici vakcína. Očkování se provádí dvěma injekcemi, první injekce se aplikuje v průběhu říje nebo 7 – 10 dní po krytí, druhá injekce 1 – 2 týdny před očekávaným porodem.

Pohybová aktivita a krmení březí feny

V první polovině březosti ponecháme březí fence stejnou pohybovou aktivitu i způsob krmení. Je-li fenka příliš hubená či naopak obézní, je vhodné poradit se ohledně výživy s veterinárním lékařem.
V druhé polovině březosti se snažíme vyvarovat extrémní zátěže, pravidelné procházky však ponecháme.
Dávku krmiva postupně navyšujeme v množství o 10% týdně. V období porodu by měla být krmná dávka přibližně o 50% vyšší než v období krytí. Přechod na energeticky bohatší krmivo se od 6.týdne březosti doporučuje v případě předpokládaného vyššího počtu štěňat ve vrhu. Od padesátého dne březosti se děloha roztahuje a zmenšuje se místo pro zažívací trakt, proto fenu krmíme vícekrát denně menšími dávkami krmiva.

cat-46692

 

Rady k porodu – kočka

POROD KOČKY –  KDY VYHLEDAT LÉKAŘSKOU POMOC ?

Před narozením prvního koťátka musíme zpozornět když…

  • nejsou více než 69 dní od posledního krytí žádné známky blížícího se porodu
  • přerušované kontrakce trvají déle než 2 hodiny bez porození kotěte
  • odtečou plodové vody před začátkem kontrakcí
  • silné kontrakce trvající déle než 5 minut bez porození kotěte

Na co dát pozor v průběhu porodu?

  • je-li interval mezi jednotlivými koťaty delší než dvě hodiny
  • silné kontrakce trvající déle než 5 minut bez porození koťátka

Dále je třeba sledovat

  • abnormálně zapáchající nebo krvavý výtok z pochvy
  • koťátko vzpříčené v porodních cestách
  • špatný celkový stav kočky – naříkání, abnormální postoje, apatie, třes, obtížné dýchání…

Po porodu

  • je dobré provést sonografické nebo RTG vyšetření břišní dutiny (kvůli zjištění, zda došlo k porodu všech mláďat)

Rady k porodu – fena

POROD FENY –  KDY VYHLEDAT LÉKAŘSKOU POMOC ?

Před narozením prvního štěňátka musíme zpozornět když…

  • nejsou více než 68 dní od posledního krytí žádné známky blížícího se porodu
  • více než 24 hod od poklesu rektální teploty nejsou patrné žádné příznaky blížícího se porodu
  • rektální teplota se po předchozím poklesu vrátila k normálu a stále nejsou žádné příznaky blížícího se porodu
  • odtok plodových vod počal před začátkem kontrakcí
  • silné kontrakce trvají déle než 30 minut bez porození štěněte
  • přerušované kontrakce trvající déle než 4 hodiny bez porození štěněte
  • se objeví zelený výtok z pochvy bez porození štěňátka

Na co dát pozor v průběhu porodu?

  • jestliže silné kontrakce trvají déle než 30 minut bez porození štěněte
  • je-li interval mezi jednotlivými štěňaty delší než dvě hodiny

Dále je třeba sledovat

  • abnormálně zapáchající nebo krvavý výtok z pochvy
  • štěňátko vzpříčené v porodních cestách
  • špatný celkový stav fenky – naříkání, abnormální postoje, apatie, třes, obtížné dýchání…

Po porodu

  • je dobré provést sonografické nebo RTG vyšetření břišní dutiny ( ke zjištění, zda došlo k porodu všech mláďat)

flea-29538_640

Ošetření proti ektoparazitům

Psi i kočky, kteří se pohybují venku, přichází běžně do kontaktu s dalšími zvířaty. Nezřídka tak mohou zanést domů ektoparazity (vnější parazity). Ty mohou domů zavléci i chovatelé například na obuvi nebo spolu s podestýlkou či senem v případě drobných savců.

Nejčastěji se u psů a koček setkáváme s blechami a klíšťaty, méně často pak s dravčíky a všenkami. Koncem léta se v některých oblastech objevují takzvané svilušky neboli sametky. U venkovních koček se poměrně běžně vyskytuje ušní svrab, který vypadá jako výrazně hnědý maz v uších.
U králíků a morčat se taktéž setkáváme nejčastěji se svrabem nebo s dravčíky.

Společným příznakem napadení některým z těchto parazitů bývá obvykle výrazné svědění. Zvířata si srst vykusují, kočky se více olizují, v případě ušního svrabu mohou klepat hlavou. Tyto projevy jsou pro pacienta výrazně nepříjemné a obtěžující. Někdy si mohou rozškrábat místa na kůži až do krve, případně začít hubnout, protože většinu času a energie věnují neustálému drbání se.

Dalším nebezpečím parazitů je přenos některých onemocnění. Klíšťata jsou např. přenašeči boreliózy, anaplazmózy a dalších chorob. Prostřednictvím blech se také přenáší vnitřní parazité, tasemnice.

Většina z těchto parazitů může krátkodobě napadnout také člověka, i když dlouhodobě na něm obvykle nepřežívají.

Proto se doporučuje chránit svá zvířata prostřednictvím látek, které tyto parazity zneškodňují a některé i předem odpuzují.
Existuje několik možností aplikace

Spot – on

Pipeta, jejíž obsah se nakape do střední linie krku, případně u psů podél celého hřbetu přímo na kůži. Obvykle její účinek vydrží jeden měsíc. Většina pipet funguje pouze proti vnějším parazitům. Některé pipety jsou však určeny současně i pro léčbu vnitřních parazitů. To je dobré zejména při napadení blechami, kdy je nutné zvíře vždy i odčervit. Některé výrobky fungují i jako repelenty a parazity zároveň i odpuzují. V jiných zase může být přidaná látka, která přerušuje např. u blech vývojový cyklus v prostředí. V době aplikace, tři dny před a po aplikaci nelze zvíře koupat, aby nebyl účinek ošetření snížen.

Tablety

Jsou účinné proti blechám, některé i proti klíšťatům. Délka ochrany je většinou jeden měsíc. Nyní nově existuje i přípravek s účinností tříměsíční. Zvíře je možné vykoupat i v době aplikace. Některé výrobky mohou opět obsahovat látky, které v prostředí přerušují vývojový cyklus blech.

Spreje, šampony, pudry

Aplikují se nastříkáním na srst/kůži, vždy určitý počet střiků dle hmotnosti zvířete a návodu k použití na konkrétním výrobku. Účinek je závislý na druhu preparátu, některé mohou vydržet až jeden měsíc, většinou však výrazně méně.
Podobně je tomu i v případě šamponů či přípravků ve formě pudrů.

Obojky

Fungují proti blechám a klíšťatům. Nástup účinku je obvykle kolem dvou týdnů, proto se doporučují spíše jako prevence než při řešení akutního napadení parazity. Délka účinku může být až osm měsíců. Nevýhodou je, že některé výrobky mohou být cítit. U výrazně osrstěných plemen může být účinek slabší. Je vždy nutné, aby obojek po celou dobu nošení doléhal ke kůži („asi na prst od krku“), což může u citlivějších jedinců působit alergické reakce na kůži.
U drobných savců a hlodavců se preventivní aplikace obvykle neprovádějí. Při napadení parazity lze podat účinnou látku ve formě pipety přímo na kůži, možná je i aplikace injekčního preparátu. Aplikaci je nutno opakovat dle druhu parazita a použitého přípravku cca po deseti dnech.
V případě napadení ektoparazity je vždy nutná důkladná a opakovaná očista prostředí (nejlépe luxování), vyčištění pelíšků atd. Je možné použít chemické postřiky. Pozor však v domácnostech, kde jsou kočky, některé přípravky bývají pro kočky toxické! Používání ektoparazitik se doporučuje pravidelně opakovat vzhledem k délce života parazitů, například bleší vajíčka mohou v prostředí vydržet až 5 měsíců.

V případě, že budete chtít jakýkoli přípravek tohoto typu pro svého mazlíčka použít, je potřeba znát jeho aktuální hmotnost. Vždy je nutné důkladně si prostudovat příbalový leták konkrétního výrobku a přesvědčit se, že je určený pro daný druh zvířete, např. některé výrobky pro psy jsou pro kočky silně toxické!

Pokud si nejste jisti hmotností svého zvířete či tím, který přípravek by pro Vás byl nejvhodnější, můžete se k nám přijít kdykoli poradit.

Pamatujte, že lepší je se blechám a jim podobným vyhnout, i když se říká, že „to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“.

kastrace_prevence

Kastrace koček a kocourů

Kdy kočky pohlavně dospívají?

Kočky i kocouři velmi brzy dosahují pohlavní dospělosti. Pohlavní vývoj je obecně rychlejší u krátkosrstých plemen, v jarních měsících, kdy se prodlužuje délka dne a rovněž u koček, které vyrůstají v kontaktu s dospělými zvířaty s možností pohybu ve venkovním prostředí.
Většinou po dosažení věku 5-9 měsíců jsou kočky schopny oplozujícího páření.
Kocouři zkoušejí napodobovat páření často již ve stáří 4 měsíců a též v tomto věku začínají i značkovat. Zralé spermie se poprvé objevují mezi 6. až 7. měsícem a obvykle po dosažení 9. měsíce se již úspěšně páří. Pohlavní aktivitu si kočky udržují 9 až 12 let, kocouři až do 14 let.

Jak často probíhá říje u koček?

Kočka je polyestrické zvíře, což znamená, že se u ní říje periodicky opakují v průběhu celého roku. To platí především pro domácí kočky žijící v dostatečně osvětlených prostorách. U venkovních koček bývá říje utlumena v zimních měsících, kdy jsou krátké dny, a též v horkých letních dnech. Délka vlastní říje tj. období, kdy se kočka nabízí k páření, trvá přibližně 7 dní. V tuto dobu kočka mňouká, válí se, značkuje močením a při doteku prohýbá hřbet. Celý pohlavní cyklus se opakuje přibližně v třítýdenních intervalech. Uvolnění vajíček z vaječníků je vyprovokováno pářením. Délka gravidity je průměrně 63-66 dní a kočka může opětovně zabřeznout za 2-3 týdny po odstavu koťat. Takže ročně může vychovat 5-15 koťat, proto východiskem, ba často nutností je kastrace.

Není lepší hormonální injekce než kastrace?

Mezi nejčastější komplikace po hormonální kastraci patří výskyt patologických změn a zánětů v děloze, hyperplazie (chorobné zbytnění) mléčné žlázy a výskyt nádorových onemocnění. Zvláště dlouhodobá aplikace riziko zvyšuje.

Kdy je nejvhodnější doba pro kastraci?

Obecně se traduje období po dosažení úplného tělesného vývoje, tj. ve stáří 1 roku. Pro tuto argumentaci však nelze jednoznačně nalézt podporu, protože z mnoha recentních studií vyplývá, že nebyly nalezeny rozdíly v tělesném i psychickém vývoji koček, které byly kastrovány ve věku 6-7 měsíců v porovnání s kastrovanými jedinci ve věku 12-24 měsíců. Na naší klinice doporučujeme kastraci koček od stáří 6 měsíců a kocourů ve věku od 5 do 8 měsíců. Výhodou kastrace mladších zvířat je velmi rychlá rekonvalescence po zákroku.

Jaké jsou výhody včasné kastrace?

Po kastraci dochází k intimnější vazbě na chovatele, kočky jsou více přítulné a mazlivější. Více se zdržují v blízkosti domu. Kocouři přestanou značkovat, odpadá několikadenní toulání v době říje (mrouskání) koček, snižuje se agresivita a je méně zranění ze soubojů.

Má kastrace nějaké následky?

Kastrovaná zvířata mají snížený energetický výdej, což může vést k obezitě a následně ke zvýšenému výskytu kardiologických a plicních potíží, vzniku močových kamenů, ovlivnění jaterních funkcí, k nemocím pohybového aparátu apod., ostatně podobnost s obezitou u lidí se přímo nabízí.
Proto je nutno zásadně volit kvalitní krmiva, která jsou vyvinuta pro kastrované jedince a hlavně nepřekrmovat.

Jak probíhá kastrace?

Na naší klinice kastrujeme kočky vždy v hluboké celkové narkóze. Používáme dvě operační techniky. Pro kočky trvale žijící v bytových podmínkách upřednostňujeme kastrace, kdy otevíráme břišní dutinu ze spodiny břicha. Druhou možností je operační zákrok prostřednictvím malého chirurgického řezu cca 1 cm z boční strany. Po tomto zákroku se mohou kočky vypustit již následující den po zákroku mimo dům bez omezení. Kožní stehy jsou odebírány za 10 dnů. U kocourů je kastrace technicky méně náročná a následující den po zákroku nejsou pro ně nutná žádná omezení. Šicí materiál je u kocourů samovstřebatelný.

Není lepší koťata utratit?

Utrácení psa a kočky může podle zákona provádět výhradně veterinární lékař nebo k tomu odborně způsobilá osoba. Důvody pro utracení zdravých koťat prakticky neexistují. Zákonem je zakázáno usmrcovat kočky a psy utopením, udušením, ubitím, ubodáním nebo střelnou zbraní. Při nerespektování zákona následuje trestní řízení.

Závěrem

V mnoha domácnostech, včetně domácností některých lékařů a lékařek naší kliniky, jsou kočky vítanými  společníky, kteří nás obohacují, a proto o ně rádi pečujeme a podporujeme jejich chov. Není však zodpovědné od žádného chovatele, aby přispíval k neřízenému množení volně žijících koček. Dotýká se to samozřejmě i majitelů nekastrovaných kocourů. Všichni víme, co se většinou děje s neplánovanými koťaty i přes existenci platných zákonných úprav.

 

loading-652314

CESTOVÁNÍ S KOČKOU K VETERINÁŘI

Kočky obecně cestují nerady. Všechny by však měl jednou ročně zkontrolovat a naočkovat veterinární lékař. Některé bohužel potřebují navštívit veterinární kliniku kvůli různým onemocněním častěji. Cestování s nimi se tak většinou nevyhneme.

Kočky jsou od přírody nezávislá, teritoriální zvířata. Mají neustálou potřebu kontrolovat své okolí a jsou citlivé vůči pachům. Z těchto důvodů je pro ně návštěva u veterináře velice stresujíc, což se . velmi často přenáší i na jejich majitele.

Máme proto pro Vás několik rad, jak takovou cestu na kliniku lépe zvládnout:

PŘEPRAVNÍ BOX

Základem je vhodný přepravní box.
Kartonová krabice není dostatečně pevná. Zvláště pokud se kočka rozhodne z ní uniknout. Na druhou stranu je to vždy lepší, než kočka pohybující se volně ve voze. Nesmíme však zapomínat na dostatečné větrací otvory.
Přepravka by měla být snadno čistitelná. Neměla by být příliš velká, aby v ní kočka nemohla padat ze strany na stranu. Vhodné jsou takové přepravky, které je možné snadno otevřít i shora.
Přepravku je vhodné během cesty překrýt ručníkem, aby kočka neviděla ven – bude tak klidnější.
Přepravku zajistěte pevně i v rámci auta. Připevněte ji na sedadle pomocí pásu nebo ji uložte na podlážce tak, aby se nemohla pohybovat. Vhodné je obložit ji ručníky, které budou absorbovat drobné nárazy během cesty, např. při brzdění. Jízdu přizpůsobte tomu koho vezete a jeďte velmi opatrně.

Kočka bude klidnější, pokud bude cítit známé pachy. Tady je několik tipů, jak to zařídit:

Ideální je, pokud je přepravka standardně součástí Vašeho vybavení a je umístěna nejlépe poblíž místa na spaní nebo krmení. Kočka ji tak nebude mít spojenou pouze s návštěvou veteriny.
Do přepravky můžete dát přepravky přímo i pelíšek, ve kterém je kočka zvyklá spát.
Do přepravky lze také dát oblečení některého kočiččina oblíbeného člena rodiny.
Vezměte měkkou látku a tu otřete kočce o tváře, zanechá tam tak svůj pach – touto látkou pak potřete přepravku, zejména v rozích a poté v ní látku ponechte.
Lze použít i Feliway spray (sprej s obsahem uklidňujících kočičích feromonů, lze koupit u veterináře), nastříkaný do přepravky cca 15 min před tím, než tam umístíte kočičku.
Pro případ, že je kočka nemocná nebo znečistí přepravku, připravte si s sebou ještě jednu „sadu“ ručníků do přepravky.

Pokud kočka při pohledu na přepravku zpanikaří, Vy zachovejte klid. Umístěte přepravku někam poblíž, z dohledu kočky. Kočku poté zabalte jemně do ručníku nebo jiné látky se známou vůní a i v něm ji umístěte do přepravky. Postupujte opatrně, ale zároveň rychle. Vhodnější jsou přepravky, které je možné otevřít shora.

V ČEKÁRNĚ

Buďte klidní, kočka Vaši nervozitu vycítí.
Kočku slovně uklidňujte a sami se vyvarujte hlasitých zvuků.
Po příchodu na kliniku nespěchejte (pokud to není nutné) a kočku nechte v přepravce.
Přepravní box přenášejte opatrně a dejte pozor, abyste jí nenaráželi do věcí okolo nebo do Vašich nohou.
Než přinesete svou kočku z auta, zkontrolujte, že máte prostor, kde s ní být. Ideálně oddělený od psů úplně nebo alespoň opticky.
U Cat friendly klinik je možné použít zcela oddělený vstup pro kočky.
Přepravku se zvířetem je lepší pokládat na vyvýšené místo, nikoli přímo na zem.
Navíc je vhodné přepravku otočit tak, aby kočka na ostatní zvířata neviděla.
Případně je možné s kočkou počkat v autě do té doby, než půjdete rovnou do ordinace.

V ORDINACI

Kočky potřebují čas, aby si na klinice zvykly a uklidnily se. Je potřeba jim tento čas dopřát. To by měl respektovat i personál kliniky (pokud se nejedná o akutní případy).
Pokud je nutné kočku přidržet, má veterinář na pomoc vyškolenou sestru, není třeba se ničeho obávat.
Pokud něčemu z toho, co Váš veterinář říká nerozumíte, nebojte se zeptat, aby Vám vše vysvětlil.
Pokud si nevíte rady, kvůli lékům, které jste obdrželi, zeptejte se Vašeho veterináře nebo veterinární sestry, aby vám podávání léku předvedli a vysvětlili – například jak podat kočce tabletu atd.

POBYT NA KLINICE

V některých případech je nutné, aby Vaše kočka zůstala na klinice hospitalizována. Akreditované Cat friendly kliniky se zavázaly dodržovat určité standardy při péči o kočky.

Proto, pokud Vaše kočka zůstává na hospitalizaci, nebojte se zkontrolovat na následující věci:

Samostatná, tichá, klidná hospitalizační místnost oddělená alespoň vizuálně od psů, kde má kočka svůj vlastní ohrazený prostor.
Pevné, čisté a bezpečné kotce, které mají přiměřenou velikost.
Čistá podestýlka a zajištění adekvátní pohodlné podložky nebo boxu, ve kterém se kočka může skrýt.
Klinika by Vám měla umožnit nechat kočce v kotci ručníky, případně jiné věci, které budou cítit její domovem a které budou na kočku mít uklidňující vliv.
Pokud kočička zůstává na hospitalizaci delší čas, domluvte se, kdy se za svou kočičkou můžete přijít podívat na návštěvu.

Pokud zůstane kočka na klinice přes noc, je možné, že se k ní mohou po návratu domů chovat ostatní zvířata trochu jinak. Je to proto, že je díky svému pobytu v jiném prostředím jinak cítit. Proto s tím, prosím, počítejte.

Doufáme, že Vám a vaší kočičce tyto rady pomohou zvládnout návštěvu veterináře bez zbytečných komplikací a v klidu.

Tým veterinární kliniky MyVet

gift-325515_1920

První pomoc při otravách

V našem okolí, ať už doma nebo na zahradě, se nachází překvapivě mnoho věcí, které mohou být pro naše mazlíčky jedovaté, ačkoliv pro nás nebezpečné nejsou. Při otravách tak často nemusí jít o jedovaté nástrahy, které by někdo úmyslně nastražil. Zvířata se ve volné přírodě navzájem učí, co mohou sníst a co ne, a pokud přesto něco jedovatého ochutnají, může to nakonec skončit až smrtí. V případě psů a koček však musí dělat toho „rozumného dohlížitele” páníček.
Kromě nebezpečných běžně přístupných věcí, které doma běžně používáme (např. různé čistící prostředky, lepidla,…), je dobré myslet také na správné podávání léků (množství, místo) či přípravků proti parazitům apod. Vždy si pozorně přečtěte příbalový leták nebo se poraďte s veterinářem, který vám léky doporučil či předepsal. Nikdy nepodávejte léky určené pro lidi bez porady s veterinárním lékařem.

KTERÉ LÁTKY JSOU NEBEZPEČNÉ?

Dejte pozor především na běžně se vyskytující věci v domácnosti:

  • čokoláda – obsahuje kofein a teobromin, které jsou ve větším množství pro psy toxické – čím více kakaa, tím nebezpečnější
  • kynuté těsto – otrava produkty anaerobního kvašení v žaludku
  • zplesnivělé potraviny – toxiny plísní
  • jed na slimáky – obsahuje prudce jedovatý metaldehyd, nespoléhejte na údajnou nedobrou chuť přípravků, kterou uvádí výrobce!
  • jed na krysy – kumariny, organofosfáty, vitamin D
  • Fridex a jiné nemrznoucí směsi – láká psy sladkou chutí etylenglykolu
  • jedovaté rostliny – např. rododendrony, konvalinky, zlatý déšť, difenbachie
  • antikoncepce a ostatní léky – dražé mají sladký povrch
  • sladidlo xylitol – lidské sladkosti, výrobky pro diabetiky (zdravotní potíže dospělého retrívra mohou nastat už po pozření jedné krabičky Tic-taců)
  • hnojiva, barvy, laky, těžké kovy a jiné chemikálie
  • antiparazitikum ivermektin – kolie a některá další plemena (australský ovčák, bobtail, šeltie, border kolie, bígl, bearded kolie atd.) – tato citlivost je způsobena chybnou funkcí MDR 1 genu (Multi Drug Resistance). Riziko intoxikace existuje i u koťat.
  • hroznové víno, rozinky
Látky nebezpečné speciálně pro kočky:
  • podání nevhodného přípravku na hubení blech a klíšťat – přípravky pro psy totiž obsahují permetriny, pyretrinyl a ty jsou pro kočky toxické
  • léky obsahující paracetamol, acetaminofen – Paralen, Panadol
  • jedovaté rostliny – pozor, kočky chované pouze v domech/bytech mají potřebu okusovat rostliny, pokud nemají k dispozici trávu
Co ještě dalšího je nebezpečné?
  • aspirin, arsen, olovo, zinek, železo, žíraviny, alkohol, cigarety, marihuana a další drogy, benzín, strychnin
  • mnohé rostliny

Pokojové rostliny

anturie
asparágus
azalka
begónie
brambořík
břečťan
cesmína
difenbachie
dracena
fialka
fíkus
filodendron
kala
kaládium
klívie
kapradina
krotón
lilek ozdobný
monstera
orchideje
trnová koruna
vánoční hvězda
vánoční kaktus
voskovka

Zahradní rostliny

aron
blatouch
bolševník
čemeřice
hvozdíky
hyacint
jalovec
jasmín
jmelí
kalina
kapradiny
knotovka
koniklec
konvalinka
kosatec
koukal
kručinka
lýkovec
maceška
mák
mařinka vonná
náprstník v
narcis
ocún
oleandr
oměj
pelargonie
protěž
prvosenky
pryskyřník
pryšec
ptačí zob
rajčata-zelená část
reveň
rozchodník prudký
rulík zlomocný
řebčík královský
sasanka hajní
skalník
skočec
stračka
svída krvavá
šafrán
štědřenec
tabák
tis
tulipán
vikev
violka rolní
vistárie
vlčinec
vratič obecný
zerav
zimolez
zimostráz
amarylis

JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY OTRAVY?

Příznaky otravy jsou velice různorodé, většinou nespecifické a odvíjí se od typu a množství toxické látky. Můžeme pozorovat malátnost, zvracení, průjem, apatii, nechutenství, záchvaty křečí, záškuby, poruchy koordinace pohybu, rozšíření či zúžení zornic, zvýšené slinění, dušnost, pro kumarinové jedy (jed na krysy) typické krvácení z tělních otvorů.

K otravě může dojít několika způsoby:
-pozřením jedu
-kontaktem
-vdechnutím

Nejprve jed dráždí v místě kontaktu (tlama, čenich…), poté, co se vstřebá do krve, může poškodit další orgány (játra, ledviny, mozek…). Doba od proniknutí jedu do organismu do projevení příznaků otravy se může pohybovat od pár minut při kontaktní alergii až po dobu několika dnů nebo týdnů (poškození jater, ledvin).

CO MŮŽETE UDĚLAT VY JAKO MAJITELÉ?

V první řadě je důležité zamezit dalšímu kontaktu s jedem – např. vzít psovi zbytek čokolády, kterou se snaží sežrat…
Kontaktujte svého veterinárního lékaře a sdělte mu, co se stalo., jakým způsobem a čím došlo k možné otravě. Spolu se domluvíte na dalším postupu.
Došlo-li k požití jedu během posledních 30-60 minut, může majitel u zvířete vyvolat zvracení. Zvracení však nikdy nevyvoláváme v případě, že je pozřenou látkou silná kyselina/zásada (nebo pokud si tímto nejsme jistí) nebo ropné deriváty, nebo pokud zároveň s ní došlo k příjmu něčeho ostrého, například část obalu – konzervy – jež by mohlo způsobit poranění. Zvíře musí být při vědomí a nesmí mít křeče. K vyvolání zvracení lze použít slanou vodu, hořčici rozpuštěnou ve vodě, 3 % peroxid vodíku (1 polévková lžíce na 10 kg) nebo mýdlovou vodu (3 lžíce saponátu do 250 ml vody). Peroxid vodíku ani mýdlová voda se nedoporučuje používat u koček. Pokud zvíře pozřelo silnou kyselinu, zásadu nebo ropný derivát, lze podat mléko, vejce či aktivní uhlí (na psa 5kg dát 8-30 tablet). Aktivní uhlí je možné podat téměř ve všech případech.
Pokud došlo k inhalaci toxické látky, přemístěte zvíře co nejdříve na čerstvý vzduch.
Při kontaminaci kůže nejprve postižené místo opláchněte vodou a poté naneste šampon, který následně smyjte. Postup opakujte alespoň 15 minut. Nepokoušejte se látku neutralizovat. Toxickou látku v práškové formě pouze vyčešte, neoplachujte. Srst a kůži potřísněnou ve vodě nerozpustnými látkami (ropné produkty, barvy, laky), co nejrychleji očistěte vhodným rozpouštědlem (ředidlem, obvykle uvedeno na obalu) a slepené chlupy ostříhejte. Poté omyjte vodou, viz výše.
Při zasažení oka toxickou látkou oko okamžitě vypláchněte vodou.

Došlo-li k uštknutí zvířete (v našich podmínkách zmijí), v místě kousnutí se objeví silný otok a bolestivost. Ránu nechlaďte, nevysávejte ani nezaškrcujte, jed by způsobil pod rankou rozsáhlé nekrózy. Co nejdříve vyhledejte veterináře. Brzy totiž může dojít ke snížení tlaku krve, zvracení, ochrnutí až k potížím s dechem. Následky se však mohou objevit až po 24 hodinách od uštknutí. Navíc v tomto případě může dojít i k selhání ledvin, které se projeví obvykle až za několik dní.

OBECNÉ ZÁSADY A PREVENCE

Pokud víte, s čím zvíře přišlo do kontaktu, vezměte s sebou na ošetření vzorek látky a případně obal s rozepsaným složením. Pro veterinárního lékaře to může být velmi důležitá informace.

Při všech akutních stavech je důležité zachovat klidnou hlavu, zasáhnout včasně a efektivně a zajistit rychlý převoz zvířete k veterinárnímu lékaři. Pokud máme možnost, je vždy lepší během cesty telefonicky upozornit veterinární pracoviště na příjezd akutního pacienta, aby bylo vše připraveno pro pohotový zásah. Každý chovatel by měl mít stále při sobě telefonní kontakt na pracoviště poskytující nonstop veterinární služby. Platí, že vždy je lepší přijet 3x zbytečně než jednou pozdě. Proto při pochybnostech, zda zvíře potřebuje ošetřit či ne, využijeme alespoň telefonické konzultace.
Hlavním bodem v případě otrav je hlavně prevence. Proto bychom domácnost měli přizpůsobit tomu, že máme doma psa nebo kočku a možná nebezpečné lákadla z jejich dosahu odstranit nebo je alespoň důkladně zabezpečit.

anestézie

PÉČE O ZVÍŘE PŘED CHIRURGICKÝM ZÁKROKEM

Příprava na operaci majitelem

Před chirurgickým zákrokem je třeba dodržet:

Obecně dvanácti až osmnáctihodinovou hladovku u dospělých psů a koček, čtyři až osmihodinovou hladovku u štěňat a koťat. U drobných savců a ptáků se hladovka nedoporučuje. Délka hladovky u plazů je různá dle druhu pacienta. Přesnou délku hladovky Vám sdělí lékař v předoperačních pokynech, které dostanete s sebou domů v psané podobě. Hladovku je velmi důležité dodržet kvůli možnosti vdechnutí žaludečního obsahu při úvodu do narkózy.

Omezit příjem tekutin přibližně jednu až dvě hodiny před zákrokem u dospělých psů a koček. U drobných savců, plazů a ptáků se omezení tekutin nedoporučuje. U starých a dehydratovaných pacientů či pacientů s onemocněním ledvin o omezení tekutin musí rozhodnout ošetřující lékař.

Po podání posledního krmení je nutné zvíře uzavřít v kontrolovaném prostoru tak, aby byl zamezen přístup k náhodně nalezenému krmení.

Psy doporučujeme bezprostředně před výkonem vyvenčit, aby se vyprázdnil močový měchýř.

 

PÉČE O ZVÍŘE PO CHIRURGICKÉM ZÁKROKU

Každý chirurgický zákrok představuje pro pacienta i jeho majitele zátěž – a to jak fyzickou, tak psychickou. Aby vše proběhlo co nejlépe, je potřeba držet se pokynů lékaře a v případě pochybností nebo pokud s něčím nesouhlasíte, s ním vždy vše probrat. Předejdete tak nedorozuměním, ke kterým by mohlo dojít a možným komplikacím z toho plynoucím.

Mám mu dát nějaké léky?
Po operaci bude s největší pravděpodobností pacient užívat léky proti bolesti, antibiotika, případně další přípravky dle druhu chirurgického zákroku. Vše dostanete od našich lékařů hned po zákroku nebo druhý den na kontrole (v takovém případě má pacient injekčně aplikované léky, které drží až do druhého dne), dle stavu pacienta. Doma byste neměli podávat nic navíc, o čem by nebyl informován Váš lékař.

Jak se zařídit doma?
Doma je důležité umístit zvíře do klidné místnosti nejlépe na na podlahu. Po zákroku může být totiž dezorientované a z pohovky či postele může snadno spadnout. Z okolí je třeba odstranit nebezpečné předměty. Je dobré zamezit i zalézání např. pod postel či nábytek a nepouštět zvíře ven. V místnosti by neměl být průvan ani příliš ostré světlo. Po operaci bývá narušená termoregulace a většinu pacientů je nutné zahřívat. Na hospitalizaci k tomu používáme tepelné dečky nebo lampy. Doma je dobré udržovat v místnosti teplo, ale ne horko (pacient se může i přehřát). Zvíře lze také přikrýt dekou.Důležité je pacienta co nejméně vyrušovat a nechat ho v klidu se prospat.

Kdy si pro zvíře mohu přijít?
Probouzení z anestezie by mělo probíhat na veterinární klinice pod dozorem lékaře a hospitalizační sestry v klidném hospitalizačním boxu. Majiteli zvíře předáváme až plně probuzené a schopné samostatné chůze. Individuální přístup – probouzení může trvat různě dlouho, záleží na druhu chirurgického zákroku a také na kondici pacienta před operací. Z těchto důvodů majitelům obvykle čas vyzvednutí pacienta sdělujeme telefonicky podle aktuálního stavu zvířete.

Kdy krmit?
V den operace může pacient trpět nechutenstvím nebo může zvracet. Kdy podat po operaci jídlo a vodu záleží na druhu chirurgického zákroku. Většinou se zhruba třetinová porce jídla podá již večer v den operace, vodu je vhodné nabízet častěji po menším množství. Přesné pokyny včetně druhu krmení, které se bude podávat, Vám opět sdělí lékař.
Druhý den po zákroku by si pacient už měl vzít alespoň malé množství jídla a měl by na Vás víceméně normálně reagovat.

Jak se starat o operační ránu?
Jednou nebo dvakrát denně je třeba zkontrolovat operační ránu, aby se včas odhalily případné komplikace. O tom, jak má rána vypadat, jaké jsou příznaky infekce v ráně a jak se bude hojit Vás bude lékař informovat. Obecně musí být rána udržována v čistotě a suchu. Pacient si nesmí ránu olizovat. Sliny obsahují velké množství bakterií, které mohou ránu infikovat a zkomplikovat tak její hojení. Často lékař předepíše nošení ochranného límce či jiných prostředků k ochraně rány.

Pokud lékař neřekne jinak, není vhodné ránu ničím potírat nebo desinfikovat.

Kdy jít venčit?
Pohybový režim po operaci je opět individuální záležitostí. Je nutné ho přizpůsobit druhu operačního zákroku, kondici i stáří pacienta. Většinou stačí do vyndání stehů omezit pohyb na venčení na vodítku. Po ortopedických zákrocích může omezení pohybu trvat déle.

Kdy se vyndají stehy?
Stehy jsou ve většině případů odstraňovány za deset dní po operaci. Ošetřující lékař Vám přesný termín odstranění stehů napíše do pokynů k pooperační péči.

 

Pokud máte jakékoli další dotazy nebo obavy, kontaktujte svého ošetřujícího veterinárního lékaře.

 

N O V I N K Y